METAL TOP 100 035/100 – Mercyful Fate – Don´t Break the Oath
METAL TOP 100
035/100 – Mercyful Fate – Don´t Break the Oath
Roadrunner – 1984
Satanismus, okultismus, ječák warpaintem zmalovaného Kinga Diamonda a texty, vedle nichž i Venom bledli závistí.
Mercyful Fate vlítli v roce 1983 albem Melissa na evropskou metalovou scénu jak prase do kukuřice a tak vydavatelství na nic nečekalo a kapelu půl roku po úspěšném debutu vyslalo do kodaňského studia Easy Sound Recording a opět svěřilo do péče Henrika Lunda.
A podařilo se. 7. září 1984 dostal metalový svět naservírované album jako řemen. Skvělá hudba, která se naprosto vymykala všemu, co dosud metalový svět stvořil. Silná atmosféra, podpořená vrstvenými sóly a vyhrávkami kytarového dua Shermann/Denner, a doplněna propracovanou rytmikou sekce Hansen/Ruzz. Temná tematická koncepce a navrch obal, který nelze označit jinak než skvělý, už jen potvrdili to, v co vydavatel doufal. Co Melissa započala, bylo potvrzeno a zpečetěno. Metalová Evropa měla novou hvězdu.
Avšak fakt, že se sám King začal při tvorbě alba pouštět do skládání hudby, naznačoval vývoj věcí příštích.
King Diamond nejen o Don't Break the Oath . . .
"Melissa se povedla, měla prodejní úspěch a my dostali perfektní odpověď na naše snažení. Na Don´t Break the Oath jsme od vydavatele dostali celých 18 dní prostoru ve studiu, takže jsme mohli jít ještě více do hloubky, přidat k tomu další věci a udělat z toho více studiovou nahrávku než kdy předtím.
Mercyful Fate byla kapela výrazně ovlivněna 70. lety a myslím, že to z toho bylo cítit. King Diamond oproti tomu je výrazně modernější kapela s širším spektrem použitých nástrojů, ačkoliv obě kapely byly hodně kytarové. Ale s King Diamond používáme jakýkoli nástroj k vylepšení a navození nálad, což lze dělat o to lépe, když tvoříš plně koncepční alba. Dostaneš je pak do extrémnějších nálad, než na albu, kde jen umisťuješ jednotlivé písně.
Prostě pokud bys měl obě kapely dát do stejného studia, vždycky
budou znít jinak a to nejen z důvodu jiné hráčské sestavy."