METAL TOP 100 028/100 Slayer – Seasons In The Abyss

METAL TOP 1000

28/100 Slayer – Seasons In The Abyss

Def American Records - 1990

"Close your eyes

Look deep in your soul

Step outside yourself

And let your mind go

Frozen eyes stare deep in your mind as you die…"

Není snad nikdo, kdo se považuje za fanouška thrash metalu a koho by tenhle kultovní refrén z titulní skladby páté řadovky kalifornských průkopníků žánru minul.

Můžeme vést sáhodlouhé diskuse o tom, zda "Reign In Blood" byla opravdu ta nejkultovnější žánrová nahrávka a zda "South of Heaven" nebyla náhodou mnohem progresivnější… Na čem se ale asi shodneme, je fakt, že "Seasons In The Abyss" dokonale kombinovala přednosti obou zmíněných kultovních alb. Tedy tvrdost prvně jmenovaného a techniku později vydaného sourozence.

Slayer se na své páté řadovce rozhodli definitivně upustit od satanistických motivů a začali se věnovat problematice přítomnosti – válečným a společensko-sociálním tématům. S tímto záměrem vstoupili počátkem roku 1990 postupně do studií City West, Hollywood Sound a Record Plant, kde jednotlivé nahrávky vznikaly. Opět pod bedlivým dohledem Ricka Rubina, který desku 9. října 1990 vypustil do světa pod novým nakladatelským brandem Def American Records.

Záměr kapely i produkčního týmu se evidentně vydařil. Krátce po svém vydání se totiž deska stala neprodávanějším titulem z diskografie Slayer. Je to rovněž další z děl, které potvrzují nezměrnou skladatelskou genialitu Jeffa Hannemana, jenž na desku složil převážnou většinu songů, z nichž je potřeba vedle titulní skladby vzpomenout zejména otevírák "War Ensemble" i další megadílo "Dead Skin Mask".

Bohužel, album bylo nadlouho posledním, na kterém se v barvách Slayer podílel Dave Lombardo. Na dlouhých 9 let a čtyři alba zaujal v roce 1992 jeho pozici (ex-Forbidden) Paul Bostaph.

Tom Araya k obalu alba:

"Je to obraz zkázy. Ta prázdná tvář představuje lidstvo a vše, co mu vypadává z úst do bezedné propasti. Toto je určité období v mysli každého člověka. Krucifixy na obalu značí náboženství. Náboženství je naděje, ale jen naděje samotná je pro člověka jen vyčerpávající. Je to děsivé zjevení. Ty kříže symbolizují zejména smrt. 

Spíše než v náboženství věřím v lidi a v sebe samotného. To jsme vlastně dělali vždy. Věřili v sebe, v kapelu. Bez toho bychom nikdy nedokázali vytvořit to, co jsme vytvořili."