O MNĚ A METALU

Heavy Metal mě provází už od základky. Pamatuju si, jak v polovině osmdesátek být bigbíťákem nebo "máničkou" (u nás v Havířově jsme tomu občas říkali hašišák) nebylo zrovna nejlepším doporučením pro budoucí kariéru. Ale mně to bylo jedno. Od té doby je to můj parťák - starý dobrý hard rock a metal – klasika osmdesátek a devadesátek, kterou miluju dodnes.

Jak s oblibou říkám: od Sabbatů a Párplů, přes Bon Jovi, Helloween, Testament, až po Bathory a Napalm Death. Jasně, někdo může namítnout, že Bon Jovi vlastně žádný metal není. Jo, taky názor. Ale na přelomu 80. a 90. let jsme tohle fakt neřešili. Jasně, pošťuchovali jsme se, co je tvrdší nebo rychlejší, ale nakonec jsme ctili skoro všechno, co bylo jen o kousek víc "heavy", než třeba Olympic nebo Katapult. Metalisti tehdy objímali celé spektrum tvrdého rocku a metalu, žádné škatulkování. To přišlo až v 90. letech, když už se mohlo skoro všechno a někteří začali hledat svoje místo v "undergroundu".

Kapely, které se objevily po roce 2000, si musím vybírat už pečlivěji. Neříkám, že všechno novodobé je špatně, ale málo co mně opravdu chytne. I tak se občas mihnu na koncertě nebo festivalu. Za ty roky jsem jich pár desítek i spoluorganizoval a poslední dobou mě hodně těší benefiční akce. V roce 2022 jsme s kolegy rozjeli festival HELLPDAYS, který prostřednictvím Červeného kříže pomáhá těm, kdo to nejvíc potřebují. K tomu organizujeme od roku 2020 také ROT KART FEST, díky kterému jsme spolu s fanoušky už přispěli přes půl milionu korun těm, kdo nemají to štěstí užívat si rock'n'roll v plném zdraví. Obě tyhle akce mají své kouzlo, a ještě k tomu dávají smysl.

Vedle toho provozuju METAL HEART RADIO – jediné plně metalové multikanálové rádio na českém internetu. Už přes 6 let přinášíme českým metalistům mezi prvními nejčerstvější novinky a metalové rarity a také exportujeme český bigbít do celého světa. S více než 1,5 milionu posluchačů celosvětově je to projekt, který mi dělá radost.

První metalová skladba, kterou jsem slyšel? Bylo to v létě roku 1984 – "Restless and Wild" od Accept. Bylo mi 10 a z té divočiny jsem měl trochu guláš. Ale o dva roky později jsem už nahrával první alba na tátův kotoučák Tesla B42. Byly to Ozzy Osbourne "The Ultimate Sin", Grave Digger "War Games", King Diamond "Fatal Portrait", "Turbo" od Judas Priest a samozřejmě "Master of Puppets" od Metallicy a "Somewhere in Time" od Iron Maiden. To už jsem končil sedmou třídu a bylo jasné, že metal je moje cesta. \m/

Více o tom jak to tenkrát bylo dám dohromady v samostatném článku \m/ Snad ho jednou konečně dokončím! 😊

Ten vpravo :-)